|
|
Předsmluvní odpovědnost (culpa in contrahendo).
Obstová, Martina ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Resumé Proces uzavírání smlouvy je v současnosti mnohem více sofistikovanější než býval v dřívějších dobách, a to zejména díky výraznému pokroku na poli komunikačních technologií a neustálému technickému vývoji obecně. Nazírání na kontraktační proces skrze tradiční pojetí oferty a akceptace se již nejeví jako dostatečné, jelikož nezřídka budou vlastnímu uzavření smlouvy předcházet dlouhá a komplikovaná jednání, v jejichž rámci nebude možné tyto dva instituty zřetelně rozpoznat, přičemž tato situace nebude neobvyklá zejména v obchodních vztazích. V průběhu těchto jednání pak mohou strany vynaložit nemalé náklady za účelem přípravy na další fázi vyjednávání a zajištění budoucího plnění ze smlouvy. Často bude též pro uzavření vlastní smlouvy nezbytné sdělit druhé straně relevantní informace a vylíčit rozhodné skutečnosti, které by mohly být pro její rozhodnutí, zda smlouvu uzavřít či nikoli, klíčové, přičemž některé z těchto informací mohou být, ať již ze své povahy či z pohledu jedné ze stran, považovány za důvěrné. Ačkoli je na proces uzavírání smlouvy za působení principu smluvní svobody nahlíženo jako na právně nezávazný, působí zde zároveň různá omezení směřující k ochraně dobré víry jednajících stran a k zajištění jejich poctivého jednání. S ohledem na výše uvedené si lze například představit situaci,...
|
|
|
Předsmluvní odpovědnost (culpa in contrahendo)
Vlachová, Jitka ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Předsmluvní odpovědnost (culpa in contrahendo) Resumé Cílem této diplomové práce je analyzovat problematiku předsmluvní odpovědnosti z mikrokomparativní perspektivy, která následně směruje úhel pohledu na hlavní rysy předsmluvní odpovědnosti v českém obchodním a občanském zákoníku. Důvodem pro zpracování tohoto tématu je jeho důležitost, jež nebyla dostatečně reflektována ve stávajících zásadních soukromoprávních předpisech, ale prostřednictvím judikatury Nejvyššího soudu ČR a obecných právních principů culpa in contrahendo pevně zakotvila v českém právním vědomí. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol, první kapitola nastiňuje pojem předsmluvní odpovědnosti a definuje použitou metodologii, zaměření a cíle. Rozsah práce je omezen na základní otázky, prostor není věnován například problematice postavení třetích osob, škodě a promlčení. Kapitola druhá zkoumá právní úpravu předsmluvní odpovědnosti ve vybraných právních řádech. Pozornost je zaměřena na Německo, Rakousko a Švýcarsko z důvodu historické a geografické spřízněnosti. Opomenuto není ani francouzské a common law pojetí proslulé svým váhavým přístupem k předsmluvní odpovědnosti. Třetí kapitolu lze rozčlenit do dvou hlavních částí, v prvé je studována Vídeňská úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží spolu s UNIDROIT Principy mezinárodních...
|
|
|
Institut předsmluvní odpovědnosti v teorii a praxi
Kraus, Radek ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
The institution of pre-contract liability in theory and practice Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem "Institut předsmluvní odpovědnosti v teorii a praxi". Práce je rozdělena do tří částí - "Pojem předsmluvní odpovědnosti", "Komparativní analýza zahraničních právních řádů" a "Česká koncepce předsmluvní odpovědnosti". Hlavním cílem této práce je především popsání praktických aspektů předsmluvní odpovědnosti, což ale bez dostatečného teoretického podkladu není možné. Doktrína culpa in contrahendo (vina nebo zavinění při vyjednávání) je připisována Rudolphu von Jheringovi, protože to byl právě on, kdo roku 1861 jako první popsal charakteristické rysy předsmluvních závazkových vztahů. V první části této práce autor zařazuje předsmluvní odpovědnost do systému práva. Definice předsmluvní odpovědnosti, částečně navržená autorem, pak slouží v druhé a třetí části k jednoduššímu srovnání jednotlivých konceptů předsmluvní odpovědnosti v různých právních řádech. V druhé části je nejdříve popsán německý koncept culpa in contrahendo. A to tak, jak se vyvinul od R. von Jheringa přes reformu závazkového práva až do dnešního dne. Vývoj německého pojetí předsmluvní odpovědnosti od materiálního k formálnímu může navíc sloužit jako dobrý příklad pro zákonodárce dalších států. Rakouský koncept pak představuje jakýsi...
|
|
|
Otázka předsmluvní odpovědnosti vzhledem k praxi při vyjednávání a uzavírání obchodních smluv v rámci národní úpravy a judikatury vybraných členských států EU
Krupka, Jiří ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou předsmluvní odpovědnosti, kterou autor chápe jako velice specifický institut, jehož pojetí je rozdílné v různých zemích EU, ale i mimo ni. Hlavní zkoumanou otázkou je rozdílnost vnímání předsmluvní odpovědnosti v různých státech a její komplexní popis ve vztahu k vyjednávání obchodních kontraktů s důrazem na české právo. V první části práce autor rozebírá historická východiska předsmluvní odpovědnosti ve vztahu k římskému právu a německo-rakouské právní oblasti, ve které prof. Jhering rozpracoval konstrukci culpa in contrahendo. V následujících kapitolách se autor věnuje popisu a charakteru předsmluvní odpovědnosti, zvláště v otázkách, zda se jedná o smluvní nebo mimosmluvní odpovědnost a rozvádí základní skutkové podstaty a náhradu škody s ohledem na celoevropské pojetí předsmluvní odpovědnosti. Dochází k závěru, že předsmluvní odpovědnost je v evropském pojetí vnímána jako mimosmluvní odpovědnost a to i s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora. Zároveň konstatuje, že ačkoliv lze vyčíst z právních řádů podobné skutkové podstaty, rozsah náhrady škody se velmi liší, kdy je zde zřejmá dichotomie pozitivního a negativního interesu. Hlavní část práce je věnována právní úpravě v tuzemském právo. Platná právní úprava je v oblasti předsmluvní odpovědnosti značně...
|
|
|
Zásada poctivého obchodního styku
Gajdíková, Markéta ; Eichlerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
- Zásada poctivého obchodního styku Tato práce s názvem zásada poctivého obchodního styku se zabývá především zhodnocením dopadů rekodifikace soukromého práva na tuto zásadu a dále také jejími aplikačními úskalími. Práce sestává ze dvou hlavních částí teoretické a analytické, přičemž část teoretická se rozpadá ještě na část obecnou a zvláštní. Teoretická část obecná je zaměřena na bližší specifikaci této obchodněprávní zásady a její postavení vzhledem k obdobným avšak obecným zásadám soukromého práva jako jsou princip poctivosti a dobré mravy. V této části jsem se snažila vymezit rozdíly, které tyto zásady od sebe navzájem odlišují, stejně jako následky spojené s jejich nedodržením či porušením. Vzhledem k rozsáhlosti materie a použitelnosti zásady poctivého obchodního styku v rámci obchodněprávních vztahů, resp. nemožnosti celou tuto oblast komplexně rozebrat, je zvláštní teoretická část této práce zaměřena na zásadu poctivého obchodního styku z hlediska výkonu práva na smluvní pokutu. Nejprve bylo připojeno krátké pojednání o samotném institutu smluvní pokuty, vymezení nepřiměřenosti její výše a dopadů nepřiměřené smluvní pokuty na její uplatňování u soudu. Poté byla snaha vymezit hlediska, která musí být při posuzování nepoctivosti výkonu práva testována. Tato hlediska však nelze paušalizovat, a...
|
|
|
Dobrá víra, poctivost a slušnost v obchodním styku
Kvačková, Riana ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent) ; Marek, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá principem dobré víry a principem poctivosti a slušnosti. Pojednává předně o terminologických obtížích s těmito principy spojenými a o rozdílech mezi nimi, v rámci čehož navrhuje terminologické řešení situace. Zabývá se dále obecným vymezením obou principů, jejich obsahem a jejich vztahem vůči ostatním příbuzným pojmům. Práce dále zkoumá právní ukotvení principů dobré víry a poctivosti a slušnosti v současném českém právním řádu. Při této analýze přihlíží k historickým a vybraným komparativním aspektům. Autorka disertační práce popisuje praktický aplikační dopad uvedených principů při srovnání předcházející a současné právní úpravy na vybraných příkladech využití obou pojednávaných principů v obchodním styku, a to jak smluvním právu, tak i v právu obchodních korporací. V rámci svého výzkumu přibližuje příklady dosavadní judikatorní praxe spolu se zhodnocením jejich aplikačního dosahu pro rekodifikační právní úpravu.
|
|
|
Zásada poctivého obchodního styku
Gajdíková, Markéta ; Eichlerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
- Zásada poctivého obchodního styku Tato práce s názvem zásada poctivého obchodního styku se zabývá především zhodnocením dopadů rekodifikace soukromého práva na tuto zásadu a dále také jejími aplikačními úskalími. Práce sestává ze dvou hlavních částí teoretické a analytické, přičemž část teoretická se rozpadá ještě na část obecnou a zvláštní. Teoretická část obecná je zaměřena na bližší specifikaci této obchodněprávní zásady a její postavení vzhledem k obdobným avšak obecným zásadám soukromého práva jako jsou princip poctivosti a dobré mravy. V této části jsem se snažila vymezit rozdíly, které tyto zásady od sebe navzájem odlišují, stejně jako následky spojené s jejich nedodržením či porušením. Vzhledem k rozsáhlosti materie a použitelnosti zásady poctivého obchodního styku v rámci obchodněprávních vztahů, resp. nemožnosti celou tuto oblast komplexně rozebrat, je zvláštní teoretická část této práce zaměřena na zásadu poctivého obchodního styku z hlediska výkonu práva na smluvní pokutu. Nejprve bylo připojeno krátké pojednání o samotném institutu smluvní pokuty, vymezení nepřiměřenosti její výše a dopadů nepřiměřené smluvní pokuty na její uplatňování u soudu. Poté byla snaha vymezit hlediska, která musí být při posuzování nepoctivosti výkonu práva testována. Tato hlediska však nelze paušalizovat, a...
|
|
|
Institut předsmluvní odpovědnosti v teorii a praxi
Kraus, Radek ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
The institution of pre-contract liability in theory and practice Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem "Institut předsmluvní odpovědnosti v teorii a praxi". Práce je rozdělena do tří částí - "Pojem předsmluvní odpovědnosti", "Komparativní analýza zahraničních právních řádů" a "Česká koncepce předsmluvní odpovědnosti". Hlavním cílem této práce je především popsání praktických aspektů předsmluvní odpovědnosti, což ale bez dostatečného teoretického podkladu není možné. Doktrína culpa in contrahendo (vina nebo zavinění při vyjednávání) je připisována Rudolphu von Jheringovi, protože to byl právě on, kdo roku 1861 jako první popsal charakteristické rysy předsmluvních závazkových vztahů. V první části této práce autor zařazuje předsmluvní odpovědnost do systému práva. Definice předsmluvní odpovědnosti, částečně navržená autorem, pak slouží v druhé a třetí části k jednoduššímu srovnání jednotlivých konceptů předsmluvní odpovědnosti v různých právních řádech. V druhé části je nejdříve popsán německý koncept culpa in contrahendo. A to tak, jak se vyvinul od R. von Jheringa přes reformu závazkového práva až do dnešního dne. Vývoj německého pojetí předsmluvní odpovědnosti od materiálního k formálnímu může navíc sloužit jako dobrý příklad pro zákonodárce dalších států. Rakouský koncept pak představuje jakýsi...
|
|
|
Předsmluvní odpovědnost (culpa in contrahendo)
Vlachová, Jitka ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Předsmluvní odpovědnost (culpa in contrahendo) Resumé Cílem této diplomové práce je analyzovat problematiku předsmluvní odpovědnosti z mikrokomparativní perspektivy, která následně směruje úhel pohledu na hlavní rysy předsmluvní odpovědnosti v českém obchodním a občanském zákoníku. Důvodem pro zpracování tohoto tématu je jeho důležitost, jež nebyla dostatečně reflektována ve stávajících zásadních soukromoprávních předpisech, ale prostřednictvím judikatury Nejvyššího soudu ČR a obecných právních principů culpa in contrahendo pevně zakotvila v českém právním vědomí. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol, první kapitola nastiňuje pojem předsmluvní odpovědnosti a definuje použitou metodologii, zaměření a cíle. Rozsah práce je omezen na základní otázky, prostor není věnován například problematice postavení třetích osob, škodě a promlčení. Kapitola druhá zkoumá právní úpravu předsmluvní odpovědnosti ve vybraných právních řádech. Pozornost je zaměřena na Německo, Rakousko a Švýcarsko z důvodu historické a geografické spřízněnosti. Opomenuto není ani francouzské a common law pojetí proslulé svým váhavým přístupem k předsmluvní odpovědnosti. Třetí kapitolu lze rozčlenit do dvou hlavních částí, v prvé je studována Vídeňská úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží spolu s UNIDROIT Principy mezinárodních...
|
|
|
Předsmluvní odpovědnost (culpa in contrahendo).
Obstová, Martina ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Resumé Proces uzavírání smlouvy je v současnosti mnohem více sofistikovanější než býval v dřívějších dobách, a to zejména díky výraznému pokroku na poli komunikačních technologií a neustálému technickému vývoji obecně. Nazírání na kontraktační proces skrze tradiční pojetí oferty a akceptace se již nejeví jako dostatečné, jelikož nezřídka budou vlastnímu uzavření smlouvy předcházet dlouhá a komplikovaná jednání, v jejichž rámci nebude možné tyto dva instituty zřetelně rozpoznat, přičemž tato situace nebude neobvyklá zejména v obchodních vztazích. V průběhu těchto jednání pak mohou strany vynaložit nemalé náklady za účelem přípravy na další fázi vyjednávání a zajištění budoucího plnění ze smlouvy. Často bude též pro uzavření vlastní smlouvy nezbytné sdělit druhé straně relevantní informace a vylíčit rozhodné skutečnosti, které by mohly být pro její rozhodnutí, zda smlouvu uzavřít či nikoli, klíčové, přičemž některé z těchto informací mohou být, ať již ze své povahy či z pohledu jedné ze stran, považovány za důvěrné. Ačkoli je na proces uzavírání smlouvy za působení principu smluvní svobody nahlíženo jako na právně nezávazný, působí zde zároveň různá omezení směřující k ochraně dobré víry jednajících stran a k zajištění jejich poctivého jednání. S ohledem na výše uvedené si lze například představit situaci,...
|
host ::
RSS.